Který filmový trh je největší? Kde je nejdražší vstupné? Máme podrobné srovnání.

Včera jste mohli v Hospodářských novinách vidět zajímavý článek, který porovnával data o návštěvnosti a tržbách kin zemí Evropské unie. Vycházel z dat organizace European Audiovisual Observatory, která shromažďuje data za všechny unijní trhy. Rozhodli jsme se tyto data více analyzovat a porovnat také s dalšími čísly a také dalšími trhy. Výsledkem je tato tabulka, kde můžete porovnat velikost jednotlivých zemí podle různých měřítek - například počet diváků, tržby (vždy přepočtené na eura), průměrnou cenu lístku nebo počet návštěv kina průměrně za rok. Tabulka obsahuje pro srovnání také ukazatele z dalších evropských zemí jako je Norsko, Švýcarsko, Rusko a také Turecko. A pro opravdu světové porovnání jsme přidali ještě velké trhy jako Čína, Japonsko, Jižní Korea či India a vše podtrženo srovnáním s USA.

Co z čísel vyplývá?

• Český trh je vlastně hodně malý, nejen ve srovnání s velkými zeměmi, ale díky ekonomice i se zeměmi podobné velikosti. Díky loňskému úspěšnému roku sice u nás chodí více do kina lidí než třeba v Rakousku, Maďarsku, Řecku či Rumunsku, ale naše tržby jsou například oproti Rakousku jen těsně nadpoloviční.
• Nejsilnějším trhem jsou měřeno tržbami samozřejmě USA, ale u diváků už jí překonala Čína, obrovský trh je také Indie, ten je ale pro Hollywood prakticky mrtvý, dominují místní snímky. Silné trhy jsou také Japonsko a Jižní Korea, z evropských si velmi dobře vede Francie, Itálie a také Španělsko, naopak lehce ubývá síla Velké Británie či Německa.
• Naše tabulka obsahuje aktuální velikosti největších trhů za rok 2016. Mezi největší trhy patří určitě ještě například Hong-Kong nebo Tchajwan, které mají nezávislé počítání na Číně a každý z trhu má přibližnost velikost okolo 250 miliónů euro, podobně je také na tom Indonésie. Přesná čísla za rok 2016 ale nemáme.
• Z přepočtených dat také vyplývá, že cena vstupenky je u nás relativně nízká (necelých 5 euro), například levnější než na Slovensku nebo v Estonsku. Nejdrazší vstupné do kina kromě tradičního Švýcarska (skoro 15 euro) mají také severské země. A co se týče průměrné návštěvy, největší kinožrouti jsou Korejci (průměrně více než 4x ročně), v těsné závěsu následují Američané, v Evropě nejraději do kina chodí Francouzi a Irové. U nás chodíme do kina v průměru 1,5x ročně, což nás řadí zhruba někam do poloviny zebříčku.
• Ze kterého čísla ale musíme mít radost a vypíchly to včera i Hospodářské noviny - trend návštěvnosti u nás meziročně činí nárůst přes 20%, což je druhý nejlepší výsledek - hned po Slovensku.

Co z čísel vyplývá?

• Český trh je vlastně hodně malý, nejen ve srovnání s velkými zeměmi, ale díky ekonomice i se zeměmi podobné velikosti. Díky loňskému úspěšnému roku sice u nás chodí více do kina lidí než třeba v Rakousku, Maďarsku, Řecku či Rumunsku, ale naše tržby jsou například oproti Rakousku jen těsně nadpoloviční.
• Nejsilnějším trhem jsou měřeno tržbami samozřejmě USA, ale u diváků už jí překonala Čína, obrovský trh je také Indie, ten je ale pro Hollywood prakticky mrtvý, dominují místní snímky. Silné trhy jsou také Japonsko a Jižní Korea, z evropských si velmi dobře vede Francie, Itálie a také Španělsko, naopak lehce ubývá síla Velké Británie či Německa.
• Naše tabulka obsahuje aktuální velikosti největších trhů za rok 2016. Mezi největší trhy patří určitě ještě například Hong-Kong nebo Tchajwan, které mají nezávislé počítání na Číně a každý z trhu má přibližnost velikost okolo 250 miliónů euro, podobně je také na tom Indonésie. Přesná čísla za rok 2016 ale nemáme.
• Z přepočtených dat také vyplývá, že cena vstupenky je u nás relativně nízká (necelých 5 euro), například levnější než na Slovensku nebo v Estonsku. Nejdrazší vstupné do kina kromě tradičního Švýcarska (skoro 15 euro) mají také severské země. A co se týče průměrné návštěvy, největší kinožrouti jsou Korejci (průměrně více než 4x ročně), v těsné závěsu následují Američané, v Evropě nejraději do kina chodí Francouzi a Irové. U nás chodíme do kina v průměru 1,5x ročně, což nás řadí zhruba někam do poloviny zebříčku.
• Ze kterého čísla ale musíme mít radost a vypíchly to včera i Hospodářské noviny - trend návštěvnosti u nás meziročně činí nárůst přes 20%, což je druhý nejlepší výsledek - hned po Slovensku.