Návštěvnost kin v EU opět miliardová, Česko je 3. nejrychlejší

Evropská audiovizuální observatoř při příležitosti filmového festivalu Berlinale vydala jako každý rok přehled návštěvnosti v jednotlivých evropských zemích. Data jsme opět doplnili do naší speciální tabulky, pojďme si projít jednotlivé zajímavé trendy.

Počet prodaných lístků v zemích EU se opět v roce 2019 přehoupl přes miliardu, což je meziročně o 5,5% více než předchozí rok a je to nejlepší výsledek od roku 2004. V celkových číslech ještě chybí finální výsledky za 3 země, ale 2 z nich jsou velmi malé (Lucembursko, Malta), přehoupnutí přes miliardu pomůže Maďarsko s očekávanou návštěvností okolo 16 miliónů.

Za dobrým růstem jsou silné výsledky z velkých evropských trhů jako je Německo nebo Itálie, kde se rostlo i díky domácím snímkům dvouciferným tempem a obě země se tak vrátily se tak na čísla, které v posledních dvou letech ztratila. Malý, ale podstatný růst vykázaly také další tradiční kinematografie jako Francie nebo Španělsko, které také dohánějí pokles za poslední roky. Spolu s Británii je tato velká pětka mimochodem zodpovědná za 70% čísel z EU.

Pouze v Británii návštěvnost meziročně klesá, což je mimochodem trend odpovídající všem hlavním anglicky mluvícím trhům (Irsko, USA, Austrálie) a analytici to považují za důsledek nástupu streamovacích služeb. Podobný útlum také pozorují vybrané severské země (Švédsko, Norsko), i když zde návštěvnost podobně jako u dalších (Finsko, Dánsko) kolísá meziročně už několik let.

Menší západní a jižní země se také potýkají s útlumem, Rakousko, Švýcarsko, Portugalsko, Řecko a Belgie mají růst maximálně do 5%, jedinou zemí ze stejné oblasti, kde se dobře meziročně návštěvnost dobře vyvíjí, je Nizozemí.

Růst proto táhnou hlavně země střední a východní Evropy. Největším trhem v našem regionu (a šestým největším v EU) je Polsko, kde je sice růst nejpomalejší, ale domácí filmy stále dobře táhnou poptávku. Premiantem v růstu jsou česká kina, které za posledních osm let návštěvnost kin skoro zdvojnásobily. Našich 12,1% je třetí nejlepší růst v EU. Dobře se roste také v Slovensku, Rumunsku, Chorvatsku, Pobaltí, naopak stabilní růst chybí třeba Bulharsko a Slovinsku.

Když se podíváme za hranice EU, tak pozici největší evropského trhu dle počtu prodaných lístků drží už několik Rusko, které se vrátilo k silnému růstu z předloňska, naopak druhý rok po sobě klesá Turecko.

A ještě několik pohledů za hranice Evropy. Největším světovým trhem dle počtu prodaných vstupenek zůstává stále Indie (přes 2 miliardy lístků ročně), na tržby je to po USA samozřejmě Čína a bronzovou pozici loni upevnilo Japonsko. Doplnil jsme už také finální čísla k dalším středně velkým trhům jako je Austrálie, Brazílie či Mexiko, dále ještě čekáme na výsledky dalších kvalitních trhů jako jsou z jihovýchodní Asie (Malajsie, Indonésie, Thajsko, Singapur), Jižní Ameriky (Kolumbie, Peru, Argentina, Chile, Ekvádor) a mimochodem na počet prodaných vstupenek nás trhnou i arabské země jako jsou Írán, Spojené Arabské Emiráty.

Dle počtu prodaných vstupenek je Česko na začátku čtvrté desítky, pokud by se letos podařilo prodat více než 19 miliónů lístků, mohli bychom možná nakouknout i do desítky třetí. Na tržby, které se u nás zatím pohybují okolo magické hranice 100 miliónů eur za rok, nás zatím díky silnější měně (a dražším vstupenky do kina) předběhnou ještě země jako Izrael, Rakousko či Finsko.

Ke statistikám EAO se ještě vrátíme, budeme dále zkoumat také jak velký vliv mají národní kinematografie na celkové výsledky, kolik kin a jakého typu v jednotlivých zemích najdeme a jaká přesná čísla mají právě i země mimo EU.