Evropský filmový trh meziročně klesl, svět táhne Čína
16.02.2018Podobně jako loni vydala Evropská audiovizuální observatoř přehled o evropském kinotrhu. Loni si ho většina českých médií všimla hlavně kvůli českému meziročními růstu, který byl mimořádný. Letos jak víme naopak došlo k mírnému poklesu, což trápilo také další země v Evropě. Pojďme se podívat na data podrobněji.
Přehled ještě není kompletní, chybí data za Belgii, Lucembursko a Maltu, ale dle propočtů by se v zemích Evropské osmadvacítky mělo loni prodat zhruba 985 miliónů lístků. To je zhruba o 0,5 % méně než loni. Poklesly především velké hlavní trhy - Francie skoro o 2%, Španělsko o necelé 1 %, Itálie o hrozivých 13 %, jen Německo a Velká Británie vykázaly malý růst. Jsou to zároveň státy, které mají silný podíl domácí kinematografie, takže pokud není více silných domácích titulů, lidé do kina nepřijdou. To je důvod především silného propadu v Itálii, která měla silný rok 2016, ale loni se už tak domácím snímkům nedařilo. Španělsko to dokázalo jakžtak zvládnout, stejně jako Francie. Naopak tak trochu slavit mohou v Německu, ti měli meziroční propad v letech 2015 až 2016 více než 13 % a letos se naopak trochu zlepšili.
Silný růst naopak vykázaly menší trhy ze Střední a Východní Evropy, pouze dva trhy mají meziroční pokles. Kromě Česka ještě Slovinsko, ve spanilé jízdě naopak pokračují Slováci (opět rekordní nárůst, více než o 18 %), dobrá čísla mají také Rumuni (11 %) nebo Poláci (skoro 9 %), což je zajímavé vzhledem i velikosti jejich trhu. Jak v případě Slovenska, tak i v případě Polska stály za filmem silné domácí snímky, které měly několik zástupců v první desítce. Z dalších částečně evropských trhů stojí za to vypíchnout také velmi pěkný růst v Rusku (skoro 10 %) nebo v Turecku (22%, světový rekordman).
A jak vypadá situace ve zbytku světa? Zatím máme oproti minulému roku čísla jen z části trhů. O stavu v USA se psalo už mnohokrát, pokles prodaných lístků přes 6 % způsobil nemalé bolesti hlavy kinařů i producentům. Radost naopak mohou mít z čínského trhu, který se po ospalejším růstu mezi lety 2015 a 2016 vrátil k “obvyklým čínským číslům” a meziročně vyrostl o více než 13 %. Čínský trh je druhý největší po USA, má více než 8 miliard dolarů a americké filmy z něj ukousnou více než třetinu. A to prosím ještě nepočítáme do čínské trhu další silné oblasti jako Tchajwan nebo Hong-Kong, každý z nich generuje zhruba 300 miliónů dolarů.
Celosvětově by se měl kinotrhu za loňský rok přiblížit k hranici 40 miliard dolarů (36 miliard euro). V naší tabulce budem postupně doplňovat ještě další chybějící velké hráče, hned jak zjistíme čísla. Země Střední a Jižní Ameriky generují cca 3 miliardy dolarů, celá Afrika naopak přináší jen cca 300, Střední východ (počítaný k Evropě) by měl přinést cca 200 miliónů. Nejvíce čísel nám ještě chybí ve východní Asii, kde kromě dvojice čínských “odpadlíků” jsou ještě další velké a zajímavé trhy jako Japonsko, Jižní Korea, Indie, Malajsie a do regionu se také počítá Austrálie, těchto sedm států dělá čísla skoro jako Čína nebo celá Evropa (cca 6 miliard).