České Vlny jsou opravdu nakonec nej filmu roku, ale jinak celý kinotrh opět klesl

Finální výsledky českých kin za rok 2024 jsou tu. Zajímal nás hlavně souboj o 1. místo, kde nakonec tím nejtěsnějším výsledkem vyhrály Vlny. Celkově trh ovšem z hlediska návštěvnosti klesl a pomohly mu jen dražší vstupenky.

Když skončily kritické covid roky 2020 a 2021, všichni tajně doufali, že hned poté se čísla vrátí na původní úroveň a bude se dál růst. První plný rok 2022 vypadal nadějně, ale už rok 2023 byl tvrdým vystřízlivěním a byl v objemu celkové návštěvnosti o pár procent slabší než rok 2022. A v neradostném trendu pokračujeme i v právě uzavřeném ročníku 2024. Počet diváků totiž jen lehce přelezl 13 miliónů a nejenže se tak klesá proti předchozímu roku, ale i proti roku 2022. Předcovidový rekord z roku 2019 (18,3 miliónů prodaných vstupenek) je stále nedostižený a česká kina jsou tak stále někde na úrovni roku 2015.

I když rok 2023 ztrácel na svého předchůdce v divácích, podařilo se mu vyrůst maličkoalespoň v tržbách. Ale to se letos nedělo a v objemech se dokonce o 20 miliónů Kč spadlo (2,255 miliard Kč proti 2,275). Šokový růst průměrných cen v kinech nebyl fakticky o tolik větší jako o rok dříve (173 Kč za vstupenku v roce 2024, 171 Kč v 2023, ale 157 Kč v 2022!) a tak nebylo tentokrát kde tolik brát.

Zatímco za rok 2023 jsme byli mezi evropskými hráči a vlastně i světovými hráči se svým poklesem v horší polovině (protože jsme měli rychlejší pocovidový nástup), podle prvních čísel to vypadá, že rok 2024 byl celosvětovou kocovinou. Klesl americký trh (-4%), podle prvních odhadů britský i německý a za pár týdnů uvidíme, kam oficiálně celý evropský. Stávka amerických herců a scénáristů v předloňském roce a horší nabídka amerických filmů v tom loňském je prvním, ale nikoliv jediným důvodem tohoto poklesu. Únava z jednotvárné nabídky, stále menší množství středně velkých filmů a nástup streamingu či sociálních sítí - do kina se prostě chodí už nechodí tak jako dříve. Na západ od nás toto platí už po letech 2010, my jsme díky rozvíjející se ekonomice si prodloužili jízdu až do roku 2019. Ale teď už reálně kopírujeme přesně trendy ze zahraničí.

Teď ty lepší zprávy. Finální roční výsledky nám konečně odhalily, kdo se stane vítězem za úplný rok coby nejnavštěvovanější film. Takhle těsný souboj ještě novodobová česká historie nezažila a diváci se přepočítávali do poslední dne. Nakonec o pouhých 2500 diváků uzmuly prvenství české Vlny, na které bylo zvědavo více než 885 tisíc diváků. Především stabilní výdrž od srpnové premiéry a promítání i v těch nejmenších sálech nejmenších vesnic vytáhlo Vlny proti favorizovanému soupeři, který drtil žebříčky už o pár týdnů déle. Pixarovka V hlavě 2 však odchází se ctí, 883 tisíc je více než dvojnásobkem prvního dílu a navíc na tržby (156 miliónů vs 144 miliónů Kč) českého soupeře porazila.

Finální TOP 50 má tedy opět českého vítěze, počtvrté v posledních šesti letech a český film si tak stále udržuje zásadní status v návštěvnosti českých kinech. A vypadá to, že výrazně posiluje opět ve svém podílu na návštěvnosti, zatímco běžný necovidový rok to bylo okolo čtvrtiny, nyní jsme skočili už na rovnou třetinu! V tomto srovnání budeme patřit k evropské špičce. Ostatně v první desítce najdeme ještě další dva zástupce, Zápisník alkoholičky na čtvrtém místě (551 tisíc diváků) a Aristokratka ve Varu na sedmém (305 tisíc) a v první padesátce je tak 16 českých filmů. To sice není výrazně jiné číslo než předchozí roky, ale česká kinematografie produkuje na rozdíl od americké více potřebných středně navštěvovaných filmů.

Právě slabší nabídka Hollywoodu se projevila na jeho upadajícím podílu (poprvé v normálních letech má pod 60 %) a dost věcí zachraňovaly hollywoodské animáky, kterých například v první desítce mají skoro poloviční zastoupení. Stříbrné V hlavě 2 už jsme zmínili, bronzovou příčku pro sebe vybojoval Já, padouch 4 (645 tisíc diváků), osmá je Odvážná Vaiana 2 (304 tisíc) a desátá Kung-fu Panda 4 (259 tisíc). Podíl animáků coby žánrového favorita se v ročním přehledu vyhoupl skoro ke 30 % a nejbližšího soupeře (komedie) přejel dvojnásobně.

Ve volném pádu pokračují komiksové filmy. Páté místo Deadpool & Wolverine (534 tisíc) a deváté pro Venom: Poslední tanec (276 tisíc) sice vypadá impozantně, ale další letošní pořádný komiks už v TOP 50 nenajdeme (o druhém Jokerovi se ve slušné společnosti nemluví), jen se tam z předloňska přelil druhý Aquaman (101 tisíc). Naopak na výsluní se po letech paběrkování vrací sci-fi se skoro stejným podílem jako komiks (8 %), děkovat za to může nejen druhé Duně, která urvala 6. místo v první desítce (482 tisíc), ale i menším hitům jako je Vetřelec: Romulus (152 tisíc a ano, Prométheus nakonec padl) a slušně sekundovaly i Furiosa nebo Království Planeta opic.

Pro náročnější filmy místo v žebříčku moc nebylo, pokud nepočítáme českou dvojku Vlny a Zápisník alkoholičky, nejépe si vedl překvapivě britský Jeden život, který po ospalém startu vydržel v kinech další půlrok a ukázal další generaci Čechů kdo to byl Nicholas Winton. Z těch opravdu ambiciózních bychom neměli opomenout Chudáčky v páté desítce (61 tisíc), ale jinak to byla docela bída.

Když bychom projeli největší překvapení a zklamání roku, tak do první kategorie musíme určitě zařadit samotného vítěze Vlny (od náročného novinářského dramatu se prostě taková čísla nečekala) a když pomineme známé firmy, tak nejvíc sympaticky působí německá komedie Fajků, princezny, která sahala na hranici hitu, nakonec to bylo i tak nad očekávání vysokých 96 tisíc. Co se týče zklamání, tak jedno už mezi řádky máte výše, ale platí to i pro ostatní komiksovky (koukáme na tebe, Sony), v porovnání s očekáváním či zahraničními výsledky neuspěla také Čarodějka (64 tisíc) či Twisters (12 tisíc, au au), kteří se opravdu staly pouze anglosaskými hity. U českých filmů je zisk z kin teoretický ping-pong, ale když bychom uplatnili čistý pohled náklady vs výnosy, tak hodně špatně dopadlo Sucho od Bohdana Slámy (rozpočet 48 milónů a nepřišlo víc než 6 tisíc diváků/800 tísíc Kč) a i taková Amerikánka (rozpočet skoro 40 miliónů a 37 tisíc diváků/6 miliónů Kč tržby) nepůsobí papírově moc pěkně.

Do letošního roku se bude opět hledět s mírným pesimismem. Množství českých filmů působí ambiciózně, ale ukazuje se, že špatné načasování či samotná kvalita výsledky dokáže hodně zkazit (viz aktuální Hocus Pokus Diplodocus), a také Hollywood nemá letos nalajnováno tolik všeobjímajících hitů. Především absence větších animáků může kinaře hodně bolet. Prognóza tedy zní, že jakýkoliv, byť nepatrný růst, bude pro letošní rok úspěch.